Obecní úřad Hřiměždice
Hřiměždice 46
26214 Hřiměždice
IČO: 00242268
Hřiměždice (dříve Werměřice z německého Wermierzitz, nebo nepřesně Hříměždice) je obec, která se nachází v okrese Příbram ve Středočeském kraji. Při sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 v k.ú. Hřiměždice žilo 417 obyvatel.
Území okolí Hřiměždic bylo osídleno už v době neolitu před cca 3000 let př. n. l. Historické nálezy v okolí Vltavy (tzv. Knovízské pohřebiště) z mladší doby bronzové (800 let př. n. l.).
Hřiměždice (dříve i Wermierzitz/Verměřice/Werměřice, tento název byl zaveden Němci za druhé světové války, protože název Hřiměždice bylo pro okupanty těžko vyslovitelný), se nacházejí v okrese Příbram ve Středočeském kraji. Přesněji 13 km od Dobříše v bezprostřední blízkosti vodní nádrže Slapy. Při sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 v k.ú. Hřiměždice žilo 417 obyvatel.
Území okolí Hřiměždic bylo osídleno už v době neolitu před cca 3000 let př. n. l. Historické nálezy v okolí Vltavy (tzv. Knovízské pohřebiště) z mladší doby bronzové (800 let př. n. l.)
Jméno obce pochází od jejího zakladatele českého pána Hřiměždy již z roku 1270. Podle dochovaných historických písemností byly Hřiměždice od pradávna pro celé okolí kulturním, živnostenským i obchodním střediskem.
Obec Hřiměždice se připomíná již ve XII. století při zboží Zduchovickém, s nímž obec patřila do roku 1270 Břevnovskému klášteru. Té doby král Přemysl Otakar II. obec vyměnil za jiné zboží a obec byla zařazena pod tehdy královský hrad Kamýk. Roku 1341 zastavil Jan Lucemburský Kamýk a tedy i Hřimeždice Petrovi z Rožmberka. Za Karla IV. Kamýk zpustl a v 15. a 16. století celé panství / i Hřimeždice / náleží pod hrad Hluboká. Roku 1569 se dostávají Hřimeždice do majetku Jana Vojkovského z Milhostic, který je kupuje společně s Kamýkem od Adama z Hradce a připojuje je ke Zduchovicům. Celé zduchovické panství / i Hřimeždice / pak roku 1579 prodává Vilém Vojkovský z Milhostic majiteli Starého Knína Janu Ježovskému z Lublaně. Roku 1601 Hřiměždice vlastní Václav Vratislav z Mitrovic. Ten Zduchovice společně z Hřimeždicemi vyženil sňatkem s vnučkou Jana Ježovského z Lub Ludmilou. Když roku 1686 umírá Matěj Leopold z Rosenfeldu, přechází Hřimeždice / stejně jako Zduchovice / do majetku Strahovského kláštera v Praze. Počátkem 18. století kupuje Hřimeždice od kláštera rytíř Adam z Mateřova a učinil je centrem svého nevelkého statku. Ten odkázal Hřiměždice těmto držitelům: Josefu Vítkovi ze Salzburku a roku 1710 Maladotovům ze Solopysk. Téhož roku byl vybrán učitel, na vyučování dětí poddaných. Další majitelé jsou od roku 1787: Josef Fliegelsfeld, dále Jan Miller, za něho byl do Hřiměždice povolán učitel, který vyučoval celou farnost. Roku 1860 odkoupil Hřiměždice pan František Wanka.
V obci byl též velkostatek a při něm pivovar, v němž se vařilo pivo až do roku 1922. Velkostatek měl 350 ha pozemků. O tomto tehdejším minipivovaru se můžeme dočíst v mnoha knihách o starých pivovarech. Pivovar dlouhou dobu patřil místnímu panu Františku Wankovi, jehož rodina byla s Hřiměždicemi spjata už od roku 1860. Po 2. světové válce byla rodina z důvodu rakouské státní příslušnosti na základě dekretů prezidenta Beneše zbavena vlastnictví a vystěhována.
Jsou-li v zimě po cestách ledy, podaří se výborně zelí.
Když je Barborka ucouraná, bude svatý Štěpán na ledě.