Počátkem 18. století kupuje obec Hřimeždice od Strahovského kláštera v Praze rytíř Adam z Mateřova a učinil je centrem svého nevelkého statku. Za jeho vlády, nebo za vlády jeho následovníků, Josefa Vítka ze Salcberka, Mladotů ze Solopisk, či Josefa z Fliegelsfeldu zde byl vybudován jednoduchý přízemní zámeček ve slohu klasicistního baroka, který je poprvé zmiňován roku 1788.

Majitelé se zde nadále v rychlém sledu mění – Jan Müller, 1860 svobodný pán Emil Styeflied, rodina Endlova a od roku 1860 pan František Wanka.

Při opravě v r. 1945 byla odstraněna zámecká věž s hodinami. Po roce 1948 sloužila budova zámku Národnímu muzeu v Praze, které zde mělo depozitář sbírek divadelního oddělení.