Z historie a činnosti hasičského sboru

První myšlenka, založit v Hřiměždicích dobrovolný hasičský sbor se zrodila již v roce 1886 z popudu obchodníka a současně i starosty obce pana Františka Kuthana. Trvalo to ale skoro rok než se tato myšlenka stala skutečností. Obecní zastupitelstvo ustanovilo tak zvaný přípravný výbor za předsednictví Františka Kuthana a jeho členové vypracovali stanovy. Přípravná schůze pro veřejnost se konala dne 3. července 1887 za předsednictví Fr. Kuthana.

Po přijetí stanov (základní myšlenky jsou aktuální dodnes) následoval vlastnoruční podpis členů jak činných a zakládajících tak i přispívajících. Činný člen musel být alespoň osmnáctiletý, mravného chování zdravé konstituce těla s bydlištěm v obci nebo v jeho blízkém okolí. Měl hlasovací a volební právo. Přispívajícím členem se stal ten, kdo do spolkové pokladny měsíčně přispíval obnosem 10 krejcarů. Měl volný přístup k sborovým cvičením, mohl být přítomen na valné hromadě, účastnit se rokování, ovšem bez volebního a hlasovacího práva. Konečně zakládajícím členem se mohl stát každý, kdo jednou provždy složil do pokladny 6 zlatých. V pozdější době je zaznamenáno i čestné členství. Ustavující schůze se zúčastnilo celkem 28 občanů, z nichž 16 se přihlásilo za činné členy a zbývajících 12 členů bylo přispívajících.

První valná hromada hasičského sboru v Hřiměždicích se sešla dne 1.září 1887. Na ní byly schváleny stanovy a současně byli přijímáni noví členové. Provedeny byly volby výboru a již tehdy se jednalo o zakoupení stříkačky.

hasici_01

Na 28. září téhož roku byla svolána mimořádná valná hromada, která měla na pořadu jednání o zakoupení ruční stříkačky od firmy Smekal v ceně 600 zlatých. Tato stříkačka sloužila hasičům až do roku 1937, tedy plných 50 let.

Přelom století se vyznačoval bohatou osvětovou prací. Roku 1903 byla založena spolková knihovna a začaly i vzdělávací přednášky pro členy a veřejnost. Všechny přednášky zajišťovali učitelé zdejší školy, ale i z okolních škol. Po vytvoření obecní knihovny byl jí knižní fond ze spolkové knihovny předán. Je patrné, že hasičský sbor vyvíjel v obci v té době také značně bohatou osvětovou a kulturní činnost.

První světová válka zasáhla a ochromila veškerý spolkový život. Řada členů nastoupila vojenskou službu, z nich řada ve válce položila své životy. Oslabený sbor vyjížděl pouze k požárům a jinou činnost nevyvíjel. Když po čtyřech letech války byla v roce 1918 vyhlášena samostatná Československá republika, začal se rozvíjet i nový spolkový život. Soustavný výcvik, veřejná vystoupení a různé župní sjezdy byly náplní práce sboru. K tomu se řadila i osvětová a divadelní činnost.

Rok 1932 byl, možno říci,mezníkem v historii sboru. Staří činovníci odešli z funkcí a nastoupili noví, mladší. Ani jim se však nedařilo dáti sboru nový směr. Začala hospodářská krize a hrozba II. světové války. V této neklidné době slavil sbor v roce 1937 své 50.výročí založení. Při této příležitosti byla předána nová motorová stříkačka od firmy Sigmund z Lutína za 24 300 Kč.

V říjnu1938 byla naše vlast „Mnichovským diktátem“ připravena o pohraniční území a v březnu 1939 byl zřízen protektorát. Hasičstvo v té době těžce neslo zákaz veškeré publikační činnosti a velitelské srazy projednávaly jen otázky technického rázu a obranu před nálety a pod.. V této době došlo i na pozitivní opatření, jakým bylo zavedení normalizaci hadic a požárních armatur (spojek, přechodů). Dosáhlo se tím možnosti dopravovat vodu na velké vzdálenosti za použití několika stříkaček. V roce 1940 se bývalý obecní ,,špýchárek“ přestavuje na hasičskou zbrojnici, která po několika úpravách slouží dodnes svému účelu.

Již koncem roku 1945 se vážně uvažovalo o uspořádání oslav 60. výročí založení sboru v roce 1947. Oslava se uskutečnila 6. července 1947 a její součástí se stal i sjezd rodáků.

Významnou poválečnou událostí bylo vydání zákona č.62/50 Sb. o ochraně před požáry a jinými živelními pohromami mělo vpravdě historický význam. Tímto zákonem byla uložena národním výborům péče o požární ochranu. Uvedený zákon současně řešil úhradu nákladů, spojených s výkonem služby požární ochrany, ze státních prostředků. Místní hasičské jednoty byly tím zbaveny velkých starostí o techniku a výstroj. Reorganizace hasičstva začala prosazovat i novou náplň činnosti a to prevenci tj. předcházení požárům. Rozvíjela se i péče o zásahové jednotky, jejíž účelem bylo zkvalitňovat zásahy u požárů. Počátkem roku 1953 došlo ke změně z názvu Svaz čs.hasičů na Československý svaz požární ochrany a členům se začalo říkat „požárník„.

hasici_02

V roce 1953 byla vyhlášená „Celostátní soutěž o nejlepší požární mužstvo“. Soutěž měla přispět ke zvýšení odborné úrovně členů, zvýšení jejich fyzické zdatnosti a kázně. Každým rokem přibývalo zájemců o soutěž. Také naše místní jednota projevila o soutěž zájem, ale až ve třetím ročníku tj. v roce 1955.

V srpnu 1958 nám byl přidělen nový, pro požární ochranu speciálně vybavený vůz Tatra 805 s přenosnou stříkačkou PS 8. Pro doplnění je nutno konstatovat, že až od devadesátých let do dnešních dnů, byl sbor vybaven skříňovou Avií, mobilní stříkačkou PPS 12, plovoucím čerpadlem Honda a cisternou Liaz 706.

Pro náš sbor dosáhla soutěž vrcholu v roce 1959, kdy proběhla všechna čtyři kola soutěže. Po úspěšném absolvování oblastního kola a po vítězném okresním kole v Obořišti, postoupilo družstvo mužů do krajského kola. To se konalo 5. června v Lysé nad Labem. Tam ve své kategorii dosáhlo družstvo Hřiměždic prvního místa a získalo zlatou plaketu. V soutěži o absolutního vítěze přivezli muži i pohár předsedy krajského národního výboru za nejlepší provedení štafety.

Svědomitá příprava, obětavost, houževnatost a zejména bojovnost slavily úspěch. V celostátním kole soutěže, konaném 24. až 26.července v Bratislavě, vybojovali členové družstva velmi pěkné třetí místo a získali bronzovou plaketu. Byli třetí v republice. Zasloužili se o to velitel družstva Jiří Šindelář, spojka Zdeněk Mesner, strojník Josef Lundák a členové štafety Josef Černý, Josef, Krejčík, Josef Vacek, Jiří Novák, Jan Januška a Josef Růžička. Náhradníkem byl František Kocourek z č.p. 26 (z Hájů).

I v dalších letech jsme byli v „Celostátní soutěži požárních družstev“ úspěšní. Stalo se tak v roce 1963. V krajském kole 29. a 30. června na letišti v Hoříně u Mělníka, kde muži skončili jako druzí a starší žákyně jako třetí. I v jednotlivcích jsme tehdy měli úspěšné reprezentanty. A to Stáňu Jandovou, která se stala přebornicí kraje a muže Josefa Černého, který se umístil na čestném třetím místě. V okresním kole se umístil dorostenec Josef Šťástka na prvním místě.

hasici_03

V roce 1968 došlo k významnému ocenění našeho požárního sbor. Na celostátním sjezdu Českého svazu požární ochrany byl našemu sboru propůjčen „Čestný prapor“ za dlouholetou úspěšnou činnost.

Úspěšnost v soutěžích byla po generace vždy podmíněna usilovnou výchovnou práci s mládeží. V současné době se obětavě práci s dětmi věnuje paní Marie Junková.

Zásahy a asistence při požárech

Prvního zásahu při požáru se sbor zůčastnil19. října 1887 v Nečíni. Další byly pak v Oborách 30. března 1888, v Županovicích 30. června 1889 a na Žebráce 20. srpna 1890. Počet dalších požárů při nichž hasičský sbor zasahoval není zcela vyčerpávající. Údaje z kroniky a z dochovaných zápisů zaznamenávají od založení sboru do roku 1914 celkem 45 zásahů při požárech v místě a okolí, mnohdy i značně vzdáleném, ovšem druh hořícího objektu se nikde neuváděl. Potom nastala ve statistice požárů dlouhá přestávka. Teprve od roku 1928 do roku 1945 uvádějí 13 výjezdů k požárům. Od r. 1928 do r. 1986 je evidováno 43 zásahů. V roce 1953 a to 16. října vyhořel náš kulturní dům. Byla to pro obec veliká rána, ale obětavou prací občanů byl v rekordním čase znovu postaven a to za pouhého tři čtvrtě roku (16. 7. 1954). Ke stoletému výročí založení hasičského sboru byl poslední evidovaný zásah při požáru lesa v Lipinách na jaře roku 1984. Dále pak do dnešních dnů je zaznamenáno 13 zásahů. Zatím poslední zásah byl letošního roku a to z února, na rodinném domu p. Miroslava Janušky z Hřiměždic. Významně hasiči zasahovali také při záplavách hlavně pak v r. 1954 a naposledy v r.2002.

Pro přehled uvádíme zásahy od založení sboru:

1887 – 1914 45
1914 – 1928 neevidováno
1928 – 1986 43
1986 – 2007 13

hasici_04

Závěrem slova starosty hasičů:

.. „quo vadis české hasičstvo“. Pokud jste dočetli až sem zajisté již víte něco o historii naší obce, o hasičském sboru a jeho činnosti. Při této příležitosti chci především upřímně poděkovat všem sponzorům, kteří podpořili a podporují činnost našeho sboru.

Vracím se k úvodním slovům představeného obce kde nás vybízí k tradičně dobré výchovné práci s mládeží. Ale v tom je pro malé obce v současné době háček. Soutěže, ve kterých se mladí zdokonalují a zocelují, se stávají pro malé obce stále materiálně obtížnější. Problém spočívá nákladné technice, která je jednoúčelová. Je vhodná pouze pro soutěže, ale pro vlastní likvidaci požáru je v praxi nepoužitelná.

Jak dále pokračovat v soutěžní činnosti? Můžeme se honit za světovými rekordy, ale odradíme mladé v malých obcích. Tyto sbory nebudou mít na drahou speciální techniku, pouze pro soutěžní aktivity. Nebo budeme soutěžit se standardní typizovanou a dostupnou technikou pro všechny a tímto udržíme zájem mládeže o soutěže.

Mládí je daná soutěživost a pokud se zájem mladých nepodaří dostatečně podchytit, každý si jistě dovede představit důsledky pro další vývoj spolků dobrovolných hasičů a soběstačnost obcí v této činnosti atd..

Proto se znovu ptám: „kam kráčíš české hasičstvo“ .. ?

Ing. Jiří Dragoun
starosta hasičů